Okurky, okurky, okurky… Ty leda tak na záhonku, a pak v salátu. Ale jinak, kdepak. Pro křen, pro křen, pro křen. Tak svižně kmitám. Na podzim plánujeme pořad o výročí deklarace české šlechty ze září 1938, pěkné dvě hodinky programu. Do toho na říjen se chci projít s Adrianem von Arburgem po Mikulovsku a povídat si v krajině o soužití Čechů s Němci. Před létem jsme byli natáčet v Liberci o novináři Josefu Veverkovi a mluvili jsme s jeho ženou. Je jí 101 let (viz foto, v pozadí Karel Havlíček). A co tam máme dál. Taky musíme už začít točit další, asi už poslední, čtyři díly cyklu o české šlechtě, co vysíláme už třetím rokem vždy v únoru. Ještě všem 12 dílům uděláme web a bude. A pak mám vymyšleno taky nějaký pořad o jednom dýmkaři a s jedním novinářem. Ještěže jsme před prázdninami stihli pořad s A. J. Liehmem a před tím s Mariuszem Szczygielem, jinak nevím. Nevím. A pak že okurky.

V dubnu a začátkem května bývám v posledních letech neklidný. Dělám Schody času. Letos to bude, samozřejmě, s roky končícími trojkou. Než se dočkáme premiéry (15. 5. 2013 na ČRo3 Vltava ve 20.00), dejte si aspoň ochutnávku tří roků z loňska.

1922

1952

1992

A když už tu jsem a kdybyste se tu vyskytli i vy, tak pro vás mám něco k tanci a poslechu. Protože délka ani frekvence mých postů na blog není zrovna závratná, ukrátím vám čas aspoň nějakým tím pořadem.

V únoru jsme s Tomášem Černým (na fotce spolu s Jaroslavem Lobkowiczem) v Českém rozhlase na stanici Praha odvysílali už druhou čtveřici hodinových dokumentů o potomcích české šlechty. Dejte si.

Chystáme dokonce nějakou ucelenější stránku věnovanou téhle sérii dokumentů, tak pak toho bude i víc. Snad.

Tak vám (vlastně jo, i vám, mně ne, já to vím) se mnou (tak teď už je to pěkný guláš, musím si na ty závorky dát majzla), tedy – tak vám se mnou udělali minirozhovor pro Týdeník Rozhlas. Mini. Ale počítá se.

Pořádně rušné jaro

Spolupracovník Dvojky ČRo Martin Groman momentálně pracuje hned na několika pořadech – připravuje Schody času, četbu na pokračování a Peroutkovy povídky.

Často spolupracujete s redaktorem Tomášem Černým. „Neomrzeli“ jste se navzájem?
Neomrzeli, naopak. Už tradičně chystáme pro Vltavu na květen k výročí rozhlasového vysílání pořad Schody času. Je to zvuková koláž procházející 20. stoletím vždy po desetiletích s roky končícími příslušnou číslovkou, letos tedy dvojkou.

Vyhledat tolik archivních materiálů asi musí být dost náročné.
Vždycky si připadáme jako modeláři, kteří skládají bitevní křižník v lahvi. Nestačí tam ale věci naházet, zatřepat jimi a doufat, že vyjede aspoň plachetnice. Je to piplačka. Koláž má dvě hodiny a většinu času zabírají zvukové mixy archivních nahrávek, které jdou velmi rychle za sebou, každý zvuk má tak maximálně dvacet vteřin, a to jdou ještě do sebe. Takže asi začínáte tušit, kolik těch nahrávek, záznamů, pásků, desek, pořadů musíme naposlouchat a najít…

Četba na pokračování, kterou děláte pro Dvojku, byla tedy odpočinkem, ne?
To bych netvrdil. Desetidílná četba z románu Jiřího Šulce Dva proti Říši o atentátu na Heydricha se bude vysílat v květnu k 70. výročí atentátu. Šulcův román je jednak bestseller, takže ho budou posluchači možná znát, a také je to dílo velmi rozsáhlé. Musel jsem ho stáhnout na pětinu a to byl při nutnosti zachovat ne právě málo dějových linií opravdu lákavý úkol. A aby toho nebylo málo, tak ještě pro vltavskou Víkendovou přílohu dáváme s Tomášem dohromady pořad o dosud nevydaných povídkách Ferdinanda Peroutky, které nám poskytla jeho manželka. Budou mít na Vltavě světovou premiéru, takže chceme pozvat před mikrofon znalce Peroutkova díla, aby se k nim vyjádřili.

Vyšlo v Týdeníku Rozhlas, 12/2012

Tak už jsme na trase, točíme, stříháme a 2. února to začne. A jako malý předkrm v pátek 31. ledna na Vltavě od 20.00 páteční večer. Inu, bude to modrý měsíc.

Zatím aspoň pár fotek z natáčení – Adam Bubna-Litic, Jan Kolowrat Krakovský (s kolegou Černým), Petr Dujka, Ludvík Belcredi.