Archiv pro měsíc: Březen 2018

Budování protektorátu

Napsat komentář

Reflexe: Protektorát není jen německý, ale taky náš

Zde k poslechu

Když se Pražané probudili 16. března 1939, poletoval jim za okny sníh a po ulicích projížděl wehrmacht. Skončila druhá republika. Jak to ovlivnilo život tehdejších lidí a jak to ovlivňuje nás dnes? Okupaci vnímáme často jako jednorázový akt, ale on to byl proces. Těch pár měsíců druhé republiky ohnulo páteře, racionalizovalo nezvratný proces a odpor nebyl nijak silný. Co v nás tehdy vyvrcholilo, co vyplulo na povrch? A nestojí tehdejší dění v myslích lidí za tím, že za pár let pak vstoupí mnozí do strany, smíří se se srpnem 68 a předají tuto zkušenost dalším generacím? Je protektorát jakási konzerva v čase, která má začátek a konec, moc se nás vlastně netýká, přežili jsme ho a bude dobře, nebo je to společenský stav, který měl své kořeny a také následky?

Často se hovoří o tom, že jsme se nevyrovnali s dědictvím komunismu, ale my jsme ještě nevedli ani hlubokou a odvážnou debatu o tom, co si česká společnost odnesla z protektorátu. Jak dosvědčují historici mladší generace, v archivech se najde dost dopisů, kterými čeští občané po březnu 1939 píší například Emilu Háchovi, co všechno se má napravit a změnit, že legionáři nemají mít své výhody, že Romové jsou riziko pro klid ve společnosti apod. Demokratické elity si zase za druhé republiky i po březnu 1939 vyslechly, že to ten jejich liberalismus a demokracie nás přivedly do problémů, za které teď musí platit všichni atd. Hledali se viníci, národ se měl semknout, což se dalo udělat jen tím, že jeho jádro vyčlení ze svých řad menšiny národnostní, ideové a další… Jak v Reflexích zazní, protektorát bereme pořád ještě jako německý, ale on byl hodně také náš, český. A v čem všem se to projevilo, to bude na delší debatu.

V březnových historických Reflexích! bude Martin Groman sledovat vývoj české společnosti za druhé republiky a na počátku Protektorátu Čechy a Morava s Radkou Šustrovou z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a s Jaromírem Mrňkou z ÚSTR. O filmech roku 1939 pohovoří také Petr Bednařík z Fakulty sociálních věd UK v Praze.

Reflexe! ČRo Vltava 24. března 2018, 17:00

„Tož to ne!“ aneb Český prezident mezi Hradek a ústavou

Napsat komentář

Reflexe: 
Prezidentování po česku

Zde k poslechu

Tomáš G. Masaryk původně nastavoval úřad prezidenta v samostatné republice podle americké tradice. Tam je ale dnes prezidentství samo o sobě hodně diskutované a vždy bylo, u nás se více než na úřad samotný a jeho význam hledí na konkrétního politika, který právě na Pražském hradě je. Co čekáme od prezidenta a jak se toto očekávání vyvíjelo v běhu let. Co prvnímu úřadu v zemi dali nebo ubrali zakladatelé, co komunisti, co obnovovatelé a co mu dáváme dnes, když máme přímou volbu, která už ze své podstaty musí být rozdělující a ne sjednocující. Neklademe na přímo voleného prezidenta nároky, které nemohl unést ani prezident z vůle parlamentu? A neplete nás v tomto všem symbolika pražského Hradu, nemáme nakonec prezidenta za moudrého krále z pohádky?

Traduje se, že když T. G. Masaryk v prosinci 1918 překročil poprvé hranice samostného mladého státu, ještě ve vlaku mu zástupci pražské vlády předložili návrh nové ústavy. Podíval se na prezidentské pravomoce a pravil: “Tož to ne!” Český prezident má od počátku vlastně jen omezené pravomoce, ale velký neformální vliv. A jak se ukazuje i v dobách přímé volby, také sama společnost spíše hledí hlavně na to, co všechno prezident mimo své ústavní pravomoce pro ni zařídí, dosáhle, dojedná.

V historických Reflexích! se dva dny po inauguraci současného prezidenta na prezidentování po česku podívá Martin Groman s Jaroslavem Šebkem z Historického ústavu AV ČR a Jakubem Doležalem, vedoucím archivu Kanceláře prezidenta republiky. Ze svého úhlu pohledu na roli českého prezidenta kdysi i dnes nahlédnou také filozof Daniel Kroupa, literární historik Martin C. Putna a novinář Daniel Kaiser, autor dvoudílného životopisu Václava Havla.

Reflexe! ČRo Vltava 10. března 2018, 17:00