Reflexe! 
Dovolená s poukazem



[su_youtube url=“https://www.youtube.com/watch?v=bXCYTUJBvLg“]

Fenomén odborových rekreací, plánovaný a organizovaný volný čas jedinců, kteří měli vytvořit pevný socialistický celek. Jak to proměnilo naše vnímání toho, jak trávíme dovolenou? Kde jsou ty prvorepublikové letní byty? A jak se jezdilo organizovaně do světa mezi lety 1948 – 1989?

To jsou některé z otázek, které bude klást Martin Groman svým hostům v posledních červnových Reflexích. Zaměří se na způsoby, jakými trávili Češi a Slováci své volné dny především po roce 1948. ROH hned po odsunu Němců zabralo dlouhou řadu vyhlášených hotelů a penzionů v pohraničí a začalo do nich vozit zasloužilé pracovníky. Tento způsob organizování volného času k nám kupodivu nepřišel ze Sovětského svazu, jak by se dalo čekat, ale první čeští dělníci mohli jet na společnou dovolenou už za Protekrotátu, kdy tuto akci nařídil zastupující protektor Reinhard Heydrich.

[su_youtube url=“https://www.youtube.com/watch?v=aUX3votzP58″]

Komunistické odborové dovolené zpočátku nutily zaměstnance, aby jezdili na tyto finančně velmi výhodné dovolené sami, rozhodně bez dětí, většinou i bez partnera. V šedesátých letech se toto začalo proměňovat – dělníci chtěli svůj volný čas trávit více s rodinou, a tak režim nakonec ustoupil. Stejně tak se proměňovalo také cestování do zahraničí – zatímco v padesátých letech vycestovala mimo sovětský blok jen hrstka prověřených, v šedesátých letech se i toto proměnilo, což ovšem zase vybudilo jiný fenomén – dovolenou jako začátek exilu.

[su_youtube url=“https://www.youtube.com/watch?v=dHdgSTI55vQ“]

O tom všem, o dovolených s poukazem, pionýrských táborech, ale také třeba o jídle na cesty bude v těchto Reflexích hovořit Martin Groman se svými hosty – Alžbětou Kratinovou z Všeodborového archivu Českomoravské konfederace odborových svazů, Jiřím Knapíkem z FSV UK v Praze a Martinem Francem z Masarykova ústavu a archivu AV ČR. Reflexe dnes doprovodí ukázky z prázdninových reportáží a rozhovorů, které Československý rozhlas vysílal především v šedesátých letech.

Reflexe! ČRo Vltava 30. 6. 2018, 17:00
Zde k poslechu

Reflexe! Kafkovy Liblice

[su_youtube url=“https://www.youtube.com/watch?v=diLPLe_sWAg“]

Zde k poslechu

Na konci května 1963 se v Liblicích u Mělníka konala dvoudenní konference o Franzi Kafkovi. Říká se, že se zde germanisté z Československa, NDR, Rakouska, Francie a dalších států pokusili naroubovat Kafku na marxismus. Za pár let, po srpnu 1968, ale šéf východoněmeckých komunistů Walter Ulbricht prohlásí, že Pražské jaro začalo Kafkou v Liblicích a skončilo kontrarevolucí. Co to tedy bylo za podivuhodnou konferenci, že během pouhých dvou dní dokázala udělat takový přelom a že měla takový dopad?

Jak už to tak na vědeckých konferencích bývá, mluvilo se tu o mnoha teoriích – řešil se Kafka a existencialismus, Kafka a zmiňovaný marximus, Kafka a jeho vztah k Praze, Kafka a odcizení. Tím zásadním výsledkem ale bylo, že se z Kafky a debaty o něm stala otázka politická, nejen kulturní. V Liblicích se tehdy potkali například Marie Majerová, Pavel Reiman, Eduard Goldstücker, Josef Čermák, Norbert Frýd, Jiří Hájek, František Kautman, Alexej Kusák, Ivan Sviták, Kurt Krolop, Anna Seghersová, Ernst Fischer, Roger Garuady a další germanisté, literáti, filozofové… Chyběli ale dva lidé, kteří v té době byli s Kafkou nejvíc spojováni – jeho vydavatel a editor Max Brod a Gustav Janouch, který napsal své tehdy ve světě hojně vydávané hovory s Kafkou, knihu, která u doborníků budila pochybností a u čtenářů zájem a nadšení.

[su_youtube url=“https://www.youtube.com/watch?v=uxDrlMTmzhI“]

Ve studiu s Martinem Gromanem budou o Liblické konferenci hovořit germanista a literární historik z Masarykovy univerzity v Brně Jan Budňák a rovněž germanista, tentokrát z FF UK v Praze Štěpán Zbytovský. Doplní je ukázky z pořadů z 90. let, kdy se opět mohlo o Liblické konferenci více a otevřeně hovořit – a zde zazní slova překladatelů a germanistů Josefa Čermáka, Hanuše Karlacha a Kurta Krolopa. Uslyšíme také ukázky z exilové debaty o Kafkovi, kterou rovněž v 60. letech v New Yorku vedli Ferdinand Peroutka a Johannes Urzidil a citovat budeme z úvah o Kafkovi od Pavla Eisnera a Mileny Jesenské.

Reflexe! ČRo Vltava 16. 6. 2018, 17:00