Jedenadvacátého září 1920 vyšlo první číslo Rudého práva. Začínal se rodit československý komunismus. O sto let později část české veřejnosti tápe mezi radikálním antikomunismem a lopotným hledáním celospolečenské viny za minulý režim. Pohled do historie komunistického tisku může být v tomto hledání nápomocen.

Ten spor není ale nový – od dvacátých let minulého století řešili zdejší komunističtí ideologové, a nejen oni, problém: buď je náš komunismus národní a patří nějak k nám, vychází ze zdejších sociálnědemokratických tradic, má tedy svou vnitřní českou logiku a smysl a jsme tak či onak jeho součástí. Nebo jde o import z Moskvy a pak stojí na principu my a oni, ti druzí, a ono kolektivní my je z problému v zásadě vyviněno.

Tento rozpor – komunismus národní nebo internacionální – stál už na počátku komunistické historie u nás a tedy také u kořenů Rudého práva, které začalo vycházet několik měsíců před založením KSČ. Stalo se tak součástí příběhu o bolševizaci tradiční české sociální demokracie.

Sociální demokracie se po vzniku republiky začala štěpit na konzervativní a radikální křídlo. Právě podzim 1920 přinesl rozhodující krok, kdy radikální levicové křídlo sociální demokracie mělo za to, že je třeba stranu po sovětském vzoru bolševizovat. Moskva se totiž pár let po své revoluci a po konci první světové války stala jediným centrem bolševismu, když pokusy o komunistický převrat v Maďarsku, Bavorsku a dalších místech starého kontinentu neuspěly.

A tak Kominterna začala prostřednictvím jednotlivých národních komunistických stran hájit zájmy a politiku SSSR. Lokální partaje se staly předsunutými hlídkami Leninova a později Stalinova režimu za hranicemi Sovětského svazu.

Když v roce 1920 padla vláda sociálního demokrata Vlastimila Tusara, vedení jeho strany odložilo plánovaný sjezd, protože chtělo vyřešit svůj poměr k vlastní levicové frakci reprezentované Bohumírem Šmeralem a ke Kominterně. Část pražských funkcionářů sociální demokracie (tehdy se jim říkalo důvěrníci) patřící ke stranické levici se ale rozhodla, že sjezd i tak uspořádá.

Pokračování na DeníkN