Reflexe: 
Prezidentování po česku

Zde k poslechu

Tomáš G. Masaryk původně nastavoval úřad prezidenta v samostatné republice podle americké tradice. Tam je ale dnes prezidentství samo o sobě hodně diskutované a vždy bylo, u nás se více než na úřad samotný a jeho význam hledí na konkrétního politika, který právě na Pražském hradě je. Co čekáme od prezidenta a jak se toto očekávání vyvíjelo v běhu let. Co prvnímu úřadu v zemi dali nebo ubrali zakladatelé, co komunisti, co obnovovatelé a co mu dáváme dnes, když máme přímou volbu, která už ze své podstaty musí být rozdělující a ne sjednocující. Neklademe na přímo voleného prezidenta nároky, které nemohl unést ani prezident z vůle parlamentu? A neplete nás v tomto všem symbolika pražského Hradu, nemáme nakonec prezidenta za moudrého krále z pohádky?

Traduje se, že když T. G. Masaryk v prosinci 1918 překročil poprvé hranice samostného mladého státu, ještě ve vlaku mu zástupci pražské vlády předložili návrh nové ústavy. Podíval se na prezidentské pravomoce a pravil: “Tož to ne!” Český prezident má od počátku vlastně jen omezené pravomoce, ale velký neformální vliv. A jak se ukazuje i v dobách přímé volby, také sama společnost spíše hledí hlavně na to, co všechno prezident mimo své ústavní pravomoce pro ni zařídí, dosáhle, dojedná.

V historických Reflexích! se dva dny po inauguraci současného prezidenta na prezidentování po česku podívá Martin Groman s Jaroslavem Šebkem z Historického ústavu AV ČR a Jakubem Doležalem, vedoucím archivu Kanceláře prezidenta republiky. Ze svého úhlu pohledu na roli českého prezidenta kdysi i dnes nahlédnou také filozof Daniel Kroupa, literární historik Martin C. Putna a novinář Daniel Kaiser, autor dvoudílného životopisu Václava Havla.

Reflexe! ČRo Vltava 10. března 2018, 17:00