Tak jsem se zase na chvilku vynořil z kanclu a šel jsem si užít tu starou dobrou novinařinu do první linie. Doslova. Dělat rozhovor s Liborem Peškem samozřejmě není žádná investigace ani boj o přežití při válce v Tiráku. Ale bez legrace – bylo to parádní, protože fotky k rozhovoru dělal Antonín Kratochvíl a ten naopak o novinařině v první lajně ví své. Když jsme seděli v kavárně, tak to z něj jenom padalo – jak se mu vzdalo 12 Iráčanů, jak v plné zbroji přepadl přes zákop a musel se hrabat zpátky palba nepalba… Tak se mají bavit chlapi. A Pešek? Tak jednak je to dirigent, který rád střílí, což by samo o sobě stačilo. Ale on navíc dovede třeba říct, že jak ho kritici chválí za vyzrálá a decentní dirigentská gesta, tak to že je tím, že už prostě nemůže těma prackama máchat jako za mlada a že ho bolí ramena, jako všechny starý dirigenty, takže radši dělá úsporná gesta. Žádný mistrovství, artróza. Kdyby moh, tak jim na ty úsporný gesta z vysoka… Jasně, staří machři. A tak to má být.