Archiv pro rubriku: Rozhlas

„Tož to ne!“ aneb Český prezident mezi Hradek a ústavou

Reflexe: 
Prezidentování po česku

Zde k poslechu

Tomáš G. Masaryk původně nastavoval úřad prezidenta v samostatné republice podle americké tradice. Tam je ale dnes prezidentství samo o sobě hodně diskutované a vždy bylo, u nás se více než na úřad samotný a jeho význam hledí na konkrétního politika, který právě na Pražském hradě je. Co čekáme od prezidenta a jak se toto očekávání vyvíjelo v běhu let. Co prvnímu úřadu v zemi dali nebo ubrali zakladatelé, co komunisti, co obnovovatelé a co mu dáváme dnes, když máme přímou volbu, která už ze své podstaty musí být rozdělující a ne sjednocující. Neklademe na přímo voleného prezidenta nároky, které nemohl unést ani prezident z vůle parlamentu? A neplete nás v tomto všem symbolika pražského Hradu, nemáme nakonec prezidenta za moudrého krále z pohádky?

Traduje se, že když T. G. Masaryk v prosinci 1918 překročil poprvé hranice samostného mladého státu, ještě ve vlaku mu zástupci pražské vlády předložili návrh nové ústavy. Podíval se na prezidentské pravomoce a pravil: “Tož to ne!” Český prezident má od počátku vlastně jen omezené pravomoce, ale velký neformální vliv. A jak se ukazuje i v dobách přímé volby, také sama společnost spíše hledí hlavně na to, co všechno prezident mimo své ústavní pravomoce pro ni zařídí, dosáhle, dojedná.

V historických Reflexích! se dva dny po inauguraci současného prezidenta na prezidentování po česku podívá Martin Groman s Jaroslavem Šebkem z Historického ústavu AV ČR a Jakubem Doležalem, vedoucím archivu Kanceláře prezidenta republiky. Ze svého úhlu pohledu na roli českého prezidenta kdysi i dnes nahlédnou také filozof Daniel Kroupa, literární historik Martin C. Putna a novinář Daniel Kaiser, autor dvoudílného životopisu Václava Havla.

Reflexe! ČRo Vltava 10. března 2018, 17:00

Přišli na tenis, ale hrálo se rugby

Reflexe: 
Únor 1948

Zde k poslechu

Je to přesně 70 let, co se Klement Gottwald vrátil z Hradu od prezidenta republiky a na Můstku z korby náklaďáku pronesl svůj ikonický projev. Často se ještě dnes tvrdí, že převrat tehdy proběhl de facto legálně, podle Ústavy. Že Lidové milice měly jen zastrašovat. Že stejně nešlo nic dělat, protože jsme už byli v zóně vlivu Stalinovy Moskvy. Že demokratičtí ministři byli naivní bloudi, kteří naletěli komunistům. Silná slova, odpovídají historické realitě a známe ji už vlastně do detailu?

Únorové Reflexe! se zaměří především na to, jestli demokraté ve vládě s totalitáři mohou vůbec obstát a co způsobilo, že nakonec demise proběhla jinak, než jak ji plánovali. Jaká byla role sociální demokracie, Jana Masaryka i prezidenta Edvarda Beneše? A může historii nebo třeba jen politiku měnit jedinec, i kdyby to byl prezident republiky, když proti němu stojí síla akčních výborů, hrozba teroru, Lidové milice, páté kolony uvnitř nekomunistických stran… Petr Pithart situaci tehdejších demokratů popisuje slovy: “Oni přišli na hřiště a byli vystrojeni na tenis, ale hrálo se rugby. Těžko jim vyčítat, že v tom neobstáli.”

V historických Reflexích! bude Martin Groman tentokrát debatovat s Michalem Pehrem – historikem z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky, Janem Kalousem – historikem z Ústavu pro studium totalitních režimů a s již zmíněným právním historikem a bývalým předsedou Senátu Parlamentu ČR Petrem Pithartem. Jejich hovor doprovodí ukázky ze vzpomínek Prokopa Drtiny Československo, můj osud v podání Miroslava Doležala a části rozhovoru s Josefem Pavlem o Únoru 48 – tento rozhovor vznikl k dvacátému výročí únorových událostí, tedy v roce 1968, kdy byl Josef Pavel, někdejší velitel Lidovým milicí, ministrem vnitra a jedním z mužů Pražského jara.

Reflexe! ČRo Vltava 24. února 2018, 17:00

Mudrujeme o Budínovi

Stanislav Budín patří mezi příznačné postavy 20. století. Nevyhnuly se mu žádné peripetie tohoto – do značné míry – bláznivého století. Právě této osobnosti se dlouhodobě věnuje publicista a historik české žurnalistiky M. Groman. Připravila I. Denčevová.

CRo Plus, 28.4.2016 22:05

Hovory k poslechu

Hovory nad Dvojkou

Rada Českého rozhlasu ve spolupráci s Českým rozhlasem pořádaly 11. 5. 2016 veřejnou debatu o směřování rozhlasové stanice Dvojka.

[su_youtube url=“https://www.youtube.com/watch?v=719cjx6Q8Ks“]

Hovory nad Vltavou

Rada Českého rozhlasu ve spolupráci s Českým rozhlasem pořádaly před časem veřejnou debatu o kulturní stanici Vltava.

[su_youtube url=“https://www.youtube.com/watch?v=_CPc2YV8nSA“]
Živě vysíláno 9. 3. 2016

Sluší-li se býti realistou

Kdo by čekal, že v roce 2015 bude Ferdinand Peroutka předmětem denního zpravodajství. O jeho díle i myšlenkách se v posledním roce vedla debata, která ukázala především jedno – jeho dílo stále málo známe. Procházku myšlenkami a osudy tohoto guru české žurnalistiky připravil Martin Groman.

Ukázky z článků Co jest lid (1924), O vznešeném umění stavěti z písku (1925), Liberálové a zlaté tele (1926), Sluší-li se býti realistou (1927), Rozhovor se slepým o hnědé barvě (1933), Svoboda, střední a mladá generace (1933), Střídání (1937) čte Jan Vlasák. Z archívního pásku z roku 1968 hovoří Ferdinand Peroutka.

Natočeno 2015. Premiéra 24. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v rámci cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Sluší-li se býti realistou (k poslechu)

Schody času 2015

Začalo to v roce 2007, kdy mi Jarmila Konrádová nabídla, abych místo zesnulého Zdeňka Boučka udělal pro Vltavu Schody času. Bral jsem to tak, že to bude jenom jednou, však oni pochopí, že sáhli vedle. A vida, nevšimli si toho už devátým rokem. Když pán bůh dá, tak to příští rok střihneme s Tomášem Černým naposledy. Století se nám uzavře. Takže za rok touto dobou budeme mít rovnou stovku sedmiminutových pořadů o každém roku dvacátého století.

Více ke čtení zde
Schody času k poslechu

Operace Šulc

Dokumentární pořad motivovaný knihami Dva proti říši a Operace Bruneval (autor Jiří Šulc). Připravili Martin Groman a Tomáš Černý. Úryvky čte Ladislav Mrkvička

Natočeno 2009. Premiéra 15. 3. 2009 (ČRo 2 Praha, 17:05 – 18:00 h.; 53 min.)

Pozn.: Rozhlasový dokument Operace Šulc je de facto obsáhlým rozhovorem s autorem knih Dva proti říši a Operace Bruneval. Jiří Šulc se svěřuje se svým vztahem k naši moderní historii, rozkrývá své pohnutky k psaní knih, svěřuje se, že jeho řemeslem je bezpečnost institucí, pracoval také pro BIS, odtud jeho erudice ve věcech vyšetřování. Opovídá na otázku, co je třeba přidat do koktejlu příběhu, u kterého je předem známo, jak se bude odvíjet a dokonce i to, jak dopadne. Jiří Šulc se kvůli tomu rozhodl otevřít čtenářům dveře také za pomyslné dveře německých válečných vyšetřovacích úřadů a jejich postupů. Rozhovor doprovázejí ukázky z knihy Dva proti říši v podání herce Ladislava Mrkvičky (ve filmu Atentát představitele parašutisty Gabčíka). V úvodní zvukové koláži se dozvídáme, zda lidé procházející jednoho všedního rána pražskou Resslovou ulicí vědí, jaké drama se odehrálo v nedalekém kostele. Na závěr pak skrze krátkou reportáž nabízejí autoři pohled do krypty, ve které se příběh odbojářů smutně završil. (anotace)

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/883147